2018 05 30 Z HORNÍCH MÍSEČEK DO VÍTKOVIC

2018 05 30 Z HORNÍCH MÍSEČEK DO VÍTKOVIC



Když jsme vystupovali na mísečském parkovišti, bylo jasné, ža jakýkoliv autobus (krom dvojítého "kloubáku") by nám byl malý. Zájem o seniorskou turistiku obecně je velký, no a když organizátorky navíc vyberou "chytlavou trasu" kdekoliv v Krkonoších, a za ideálních povětrnostních podmínek, které nám panovaly, pak je výprava pěkný štrůdl. Horní Mísečky jsou asi developerský ráj, nové budovy rostou před očima, laik žasne při pomyšlení, že jsme stále v KrNaPu... Pro pohodlí letních turistů a zimních lyžařů byla
postavena fungl nová 4-sedačka nahoru na Medvědín, neboť "Škoda každého kroku, když by stál v cestě pokroku". Třeba bude na lanovce i WiFi přípojka, aby I-netoví surfaři neměli po dobu jízdy absťák.

Itinerář výletu nás navedl na začátek pověstných běžeckých tratí, kolem stylového bufíku "U zlámané běžky" a neméně stylové osvěžovny "Stopa" dál pohodlnou lesní cestou. Vzduch byl opticky i čichově čistý, až si městské tělo nevědělo rady, co s takovým přídělem kyslíku. Navíc byly z Jájiny vyhlídky nádherné výhledy ke Kotli, na Dvoračky a ke Zlatému návrší. První delší občerstvovací přestávka byla u Janovy Budky, druhá pak na Farmě Hucul. Farma i celý areál je obhospodařována rodinou Karbusických, součástí je
penzion s ubytováním a roubená hospůdka "U Huculů", do níž jsme vtrhli coby "hladové komando". Na takové množství lidí najednou není hospůdka disponována, takže u stolů bylo občas přehuštěno, a to někteří jedli na venkovní terase - a jako přílohu měli krásnou vyhlídku. Přesto při oboustranné toleranci oběd (řízek s br-kaší) proběhl bez větších zádrhelů, hladoví byli nasyceni, žízniví napojeni. Venku v ohradě byl z celého stáda jen jeden koník huculského plemene a nás evidentně přehlížel, jako my vzdálená krkošska panoramata.

Když se nám trochu slehlo, zbývalo pouhých 1,5 km sestupu jarními vodami rozmlácenou asfaltkou kolem famózní kopretinové loučky (a protější s barevnými lupinusy) na parkoviště ve Vítkovicích (jinak areál Janova Hora), kde na nás opět čekal bleděmodrý kočár firmy Mrázek. Vládla všeobecná spokojenost, protože když je začátek výletu dobrý a konec taktéž, tak to mezitím může být jen skvělé. Závěrečné poděkování patřilo jak p.řidiči Sehnoutkovi, ta oběma organizátorkám... a všem Ahoj následujícímu výletu v PÁ 15.6. na poutní místo v Rokoli a poté pěšky podél Olešinky do Pekla.

Čus Rokolus PV.

 
Text a foto Petr Věříš). Další foto ZDE : www.zonerama.com/Link/Album/4367880