KRAJEM SV. ZDISLAVY Z LEMBERKA.

KRAJEM SV. ZDISLAVY Z LEMBERKA.


Třetí letošní turistický výlet měl start v Jablonném v Podještědí, v jednom z historicky nejstarších měst českého severu, které bylo odedávna správním střediskem panství. Též je jednou z mála obcí a jediným městem v Čechách, které navštívil - byť jen na skok - roku 1813 Napoleon Bonaparte, jak dokládá i pamětní deska na jednom z domů. Dominantou městečka je Bazilika minor sv. Zdislavy a sv. Vavřince, kterou jsme si, s poslouchatelným výkladem o historii chrámu od pohledné průvodkyně, prohlédli. Před chrámem jsme poté pořídili tradiční společnou fotku a nic nebránilo vydat se po "zelené" na trasu k Lemberku, kolem Markvartického rybníku a ke studánce sv. Zdislavy. Protože se k vytékající vodě váže pověst, že je léčivá, mnozí vylili obsah svých pet-lahví a "natankovali" tu léčivou... Stoupáni k Bredovskému letohrádku je lemováno krásnou alejí 90 a více-letých mohutných stromů, a na přilehlých soukromých pozemcích právě kvetoucími různobarevnými azalkami.

Státní zámek Lemberk je původně středověký hrad přestavěný na renesanční, později barokní zámek, nedaleko od obce Lvová. Kdo měl sílu a odvahu, vystoupil na ochoz okrouhlé věže, ostatní si okoukli hladomornu s kostlivcem v podzemí. Pod úrovní terénu je i zrestaurovaná konírna, ovšem koně v ní jsou jen malovaní. Protože počasí bylo velmi příznivé, modrá obloha se šlehačkovými mraky, tak dobře udržovaný zámek - s patřičným odstupem - byl výrazně fotogenický.

Po "žluté" jsme poté došli kolem Dvorského rybníka a malebného nádražíčka do obce Lvová, s cílem v místním mototrestu na opuletní oběd. Ceny odpovídaly množství jídla na talířích, obsluha byla bleskurychlá a ochotná. Nasycené a napojené nás bus zavezl do Rynoltic, abychom to neměli daleko k místní anomálii, která se oficiálně jmenuje Bílé kameny, ale také Bílé skály, nebo Sloni, prostě jak ji kdo vidí. V různých odstínech jarní zeleně se najednou zjeví masív něčeho "Bílého Rozplácnutého", a čím jste blíže, tím je ta hmota dominující. Prý je to pozůstatek kdysi mořského dna. Tak jsme ji obešli dokola kol a zase se vrátili k busu, který nás - kromě přehřátého prostoru uvnitř - vcelku bezproblémově dovlezl do HK k ČEZu. Nebylo pochyb, že výlet se vydařil ve všech ohledech a tudíž se můžeme těšit na ten další, ve STŘ 30.5. 2018, na Mísečky a někam v dál. Čus Pohodus P.V.

 

Další  foto Petra Věříše je zde : www.zonerama.com/Link/Album/4342468