ÚDOLÍM DOUBRAVY (foto p.Věříš)

ÚDOLÍM DOUBRAVY (foto p.Věříš)


    Výlet Údolím Doubravy z Bílku do Chotěboře měl být závěrečnou tečkou nejen za podzimní částí, ale i za celou turistickou sezónou MO-SD HK roku 2016. Když nám tehdy ráno u ČEZu déšt smáčel vlasy, uměli jsme si představit, co by s námi kluzké vlhko v údolí Doubravy provedlo. Po krátké "demokracii" převládl názor výlet zrušit a přesunout ho na jaro 2017. Bylo to moudré rozhodnutí, jehož prozíravost jsme plně docenili až letos, tedy v úterý 16. května, přímo na stezce.

   Počasí bylo velmi přívětivé, slunce, šlehačkové mraky, osvěžující větřík. Celí natěšení jsme vylítli z "červeného kočáru" od Arrivy. Stezka divokým korytem Doubravy nebyla vyloženě krkolomn. Hůlky leckomu podpíraly nejen tělo, ale i sebevědomí. Stoupající fyzická zátěž rychle zahřívala tělo, takže stejně rychle došlo na svlékání vrstev svršků. Něco jako když motýlci vylézají z kukel, batohy bobtnaly. Když u popisu výletu byla poznámka "náročné", bylo to pravdivé sdělení od znalých terénu. Převýšení nebylo nijak děsivé, ale občas stezka musela opustit koryto, když už schody a schůdky, řetězy a zábradlí na přírodu nestačily. Všichni jsme senioři,
všichni už máme a známe své výkonnostní limity a většina i "tahá" nějaké to kilo navíc. Kolena by o tom mohla vyprávět a možná i zpívat. Někdy byl schůdek, že už ta noha prostě sama výš zvednout nešla. Proto mě, a určitě i další, velmi potěšilo, že si účastníci navzájem pomáhali ať podanou pomocnou rukou, jištěním na kamenech, nebo pouhým "přizvednutím" tam kde tělo zmáhala gravitace. Potěšilo, že nešel každý jen sám za sebe.

    Popisovat slovy průběh výletu je neadekvátní, fotky mluví samy. U Horního mlýna bylo "polokonečná", výprava se rozdělila na dvě části: "skalní" šli zbylé 2 km do Chotěboře "po svejch", "uvážliví" se nechali odvézt červenou Arrivou s ochotným řidičem p.Grygarem nejdříve k soše "Čert hraje šachy" od Michala Olšiaka a poté rovnou na náměstí na oběd v Panském domě, kde se obě části opět spojily. Když se pekelně krásné počasí, průchod divokou soutěskou a ukojené hladové vášně spojily, nezbylo než konstatovat to, co tradičně: "Konec dobrý, celý výlet skvělý". Ahoj na dalším "pěšáku" do Harrachova ve středu 31. května.

Čus Furtškobrtus PV.

Další foto shlédněte zde : www.zonerama.com/Link/Album/3051725

Text a foto Petr Věříš