HRABALOVO KERSKO (foto a text P.Věříš)

HRABALOVO KERSKO (foto a text P.Věříš)

Na druhý letošní šmajd - "pochůzka po Hrabalově stezce v Kersku" - by se nejlépe hodila slova z písně M.Davida (Poupata) : " Když se podaří, co se zdařit má..." . Po pěkném prvomájovém pondělí bylo studeně-provlhlé úterý a na to, že bude sluníčková středa by si asi vsadili jen skalní turisté - a pak už jen rosničkáři, kteří mají pro věštění předpovědní model Aladin. Přesto byl ráno plný bus od řidiče až po zavazadelník, nikdo z přihlášených nefluktuoval.

Pan Novák z Arrivy nás vysadil na silnici ze Semic do Hradišťka, kousek od chaty B.H., ve které spisovatel žil se svými 26 polodivokými (čtyřnohými) kočkami. Coby nedaleko a kousek bylo zase stavení Francových, s nezapomenutelným drátěným plotem, u kterého Rudolf Hrušínský pronesl památnou větu: " ... bylo by tady tak krásně...".

Stezka kerským lesem se lehko popisuje, vlevo stromy, vpravo stromy a všude na vás dýchá čistá hrabalovština z filmu Slavnosti sněženek. Hospůdka "U Labe", menhir, Na kostelíku, Lesní cesta, Nymburačka, Betonka, Svatojosefský pramen,Lesní ateliér Kuba a především hospoda a pivnice Hájenka s kančí pečení se šípkovou omáčkou, k prasknutí plnou hladových jedlíků, polévkářů a popíječů Postřižinského piva. Vysoké návštěvností samozřejmě odpovídají i tržně přizpůsobené vysoké ceny, např. u kančí gulášové polévky srovnatelné s cenou na krkonošské horské Labské boudě. Ale svádělo by se to asi na EET... Seděli jsme v předzahrádce, uvnitř hospody byl totiž nával jako v pátečním Kauflandu, že pomalu nebylo kde opřít trekové hůlky.

Osada Kersko byla v minulém století budována jako vilové lesní město, později se vilek staly chaty (nebo opačně ?) a prý je rozparcelována a očíslována jako v N.J.City, Betonka je coby Five Avenue a boční uličky jako Street příslušného čísla ( 6.Alej, 8.Alej "Nymburačka" a pod). Docela bych to členění rád viděl z pohledu ptactva nebeského, protože bez mapky bychom tam asi ještě dnes mohli bloudit jako sirotci po Bezdězu.

Bílý kočár Arriva nás čekal u kdysi monumentálního Mototrestu Kersko, dnes téměř opomenutého, protože stavbou dálnice D11 byli odkloněni i kasírovanitější motoristé. Přišli jsme nezchvácení, usměvaví, dámy na krokoměrech udávaly počty kolem 10 000 kroků, ale náš střízlivý odhad byl kolem ušlých 8 km. Jó, mít tak "džípíesku"... Stejně je to jen statistický údaj, podstatný byl pohyb ve společenství přátel a doplňující dobrá nálada. V busu jsme si před Hradcem zamávali a jako vždy platilo - Konec dobrý, výlet skvělý.
PV.  

Další foto zde: www.zonerama.com/Link/Album/2992834